30. léta Knihovny Petra Bezruče v Opavě

Slavkovský starosta a opavský profesor Josef Stypa

Pocházel z učitelského rodu. Ve Slavkově u Opavy nejprve učil jeho dědeček Ondřej Skoták i jeho matka Marie do sňatku s Josefovým otcem, který pak převzal post řídícího místní školy. Také Josef Stypa začal svou učitelskou dráhu ve Slavkově než se mu podařilo složit učitelské státnice z českého a německého jazyka na Karlově univerzitě v Praze. Ve Slavkově si šestadvacetiletý suplent pardubické reálky Josef Stypa našel nevěstu Aloisii Gorčicovou se kterou se oženil 26. července 1909. Svatbu odsvědčil hostinský „Na latarni“ Josef Mrůzek.

Přestože následující léta Josef Stypa střídavě strávil na reálce v Pardubicích, české průmyslovce v Brně, na reálném gymnáziu v Kyjově a Kroměříži, podle narození dětí manželů Stypových (synů Ladislava, Bohumíra a dcery Růženy) ve Slavkově se zdá, že mladá rodina čekala na jmenování Stypy gymnaziálním profesorem v Opavě. Dočkal se ho až v červenci 1919. A tak se Josef Stypa v učitelském sboru českého gymnázia setkává se svými středoškolskými pedagogy, Václavem Hauerem a třídním Františkem Novákem, neboť právě na českém gymnáziu v Opavě maturoval na jaře roku 1902. V Opavě Josef Stypa neučil jen na gymnáziu, ale také na české průmyslovce, hospodářské škole a měšťance, kde mimo svou specializaci (patřil k ní i český těsnopis) vedl předmět obchodní korespondence.

Od svého dřívějšího profesora, nyní kolegy Václava Hauera, Josef Stypa převzal část jeho aktivit v Matici opavské, od října do listopadu 1926 řídil redakci věstníku spolku. Snažil se ho přeměnit z historického sborníku na tisk více reflektující měnící se tvář Československého Slezska. Ovšem prvorepubliková činnost Matice opavské byla také spojena s ustavením tzv. Obvodové knihovny – kulturně osvětové instituce zajišťující výměnným způsobem českou četbu těm obcím opavského okresu, kde dosud ze zákona nenastaly podmínky k založení stálé české knihovny. Od dubna 1922 se Josef Stypa postavil do jejího čela. Jako knihovník obvodové knihovny mj. školil obecní kronikáře, ostatně sám dlouhá léta vedl kroniku Slavkova. O veřejném knihovnictví přednášel na českém učitelském ústavu, který s českým gymnáziem v Opavě tehdy sdílel jednu budovu. Působení Josefa Stypy na opavském českém gymnáziu mělo vyvrcholit ustavením ředitelem, ale doba tomu nepřála. I když dosavadní ředitel Josef Hrdina odešel na podzim 1937 na dovolenou a od února 1938 do penze Josef Stypa v tomto období až do konce školního roku 1938 zastával pouze funkci zatímního správce gymnázia. Po Mnichovu 1938, kdy se Opava stala jedním z center okrajové části Říše, se otázka dalšího trvání českého gymnázia stala přes jisté Stypovo úsilí bezpředmětnou. A tak poslední rok ve školství Josef Stypa dojížděl do českého gymnázia v Moravské Ostravě-Přívoze, neboť to spadalo pod dohled školských úřadů pomnichovského Česko-Slovenska.

Zbylé síly na penzi Josef Stypa věnoval Slavkovu. Jako starosta obce se v mezidobí let 1928 až do okupace a pak krátce z jara 1945 zasloužil o novou budovu fary, elektrifikaci a spolkový život v obci. Dále nesmíme zapomenout, že už v roce 1908 sepsal dějiny svého rodiště. Jeden z posledních představitelů české kulturní obce Opavska monarchistické éry (předseda českého akademického spolku „Opava“) i doby prvorepublikové, pětašedesátiletý Josef Stypa umírá nedlouho po státním převratu 8. srpna 1948.

PhDr. Jaromíra Knapíková