Hravé čtení – správná odpověď na otázku z 15.8. –21.8. | Knihovna Petra Bezruče v Opavě
Knihovna Petra Bezruče
v Opavě, p.o.

Hravé čtení – správná odpověď na otázku z 15.8. –21.8.

Zajímavý literárně vzdělávací projekt pro ty, kteří rádi čtou, nebo mají rádi deskové hry. Soutěž nabízí hledání detailů při četbě beletrie, či objevování netušených souvislostí. Každý týden bude soutěžícím nabízena nová otázka.

V předposledním srpnovém týdnu přichází závěrečná otázka „Hravého čtení“. Než se k ní dostaneme, ještě se podíváme na výsledky pátrání na stránkách děl antického filosofa Luciuse Annaeuse Senecy. První část otázky se vztahovala k satiře „Jak byl božský Claudius proměněn v tykev“ a hru v kostky s děravým vrhcábem měl za trest hrát Claudius. Tak mu byla vymyšlena „marná práce, jež měla vzhled nějaké náruživosti, která by však neměla ani konce ani výsledku“.

Druhá část otázky byla založena na faktu, že ve starověkém Římě se hrávaly logické deskové hry, jejichž pravidla mohla být podobná dnešním hrám „mlýn“ nebo „dáma“. Hrdinové románu Thorntona Wildera „Březnové idy“ navštěvuji i klub takových her. Ač k přesnému znění pravidel a hernímu vybavení stále není dost důkazů a není ani jednoznačný názor odborníků, hra se často označuje jako Ludus latrunculorum (ve významu „hra nájemných vojáků, žoldáků“, vojáka symbolizuje herní kamen, dokonce dle některých pravidel mohou se lišit hodností). Seneca se zmiňuje o hře např. ve významu něčeho méně podstatného, nezasluhujícího takovou pozornost, jakou má jiný, závažnější, problém.

Závěrečnou otázku jsme ponechali pro tradiční japonské deskové hry (mimo jiné i proto, že japonské šachy shogi jsou naší opavskou „herní dominantou“ a na Festivalu společenských her a hlavolamů bude Literární herna (klasické, retro, literární a vědomostní hry) sdílet herní prostory se sekci japonských deskových her (také společně s Opavským klubem Go).

Novela „Meidžin“ japonského nositele Nobelovy ceny za literaturu Jasunari Kawabaty je ve své podstatě záznamem soubojů hry gomezi dvěma hráči nejen velkého věkového rozdílu, ale i velmi odlišných názorů a životních postojů. První setkání s textem novely nejspíš nebude snadné. Pro lepší pochopení principů a průběhu hry určitě pomohou poznámky a slovníček, který je v souborné sbírce Jasunari Kawabaty „Tanečnice z Izu a jiné prózy“ z nakladatelství Odeon (1988), ale ještě to nejspíš nebude dostatečné. Pokud se však zajímáte o tradiční Japonsko, přitahuji Vás životní filosofie a myšlenkové úvahy zcela odlišné našemu dnešnímu uspěchanému stylu, čtení novely se může stát opravdovým čtenářským zážitkem. Jen tomu dopřejte trochu více času.

Teď opatrně projdeme jen pár prvních stran novely a pokusíme se odpovědět na otázku pro týden (22.08-28.08.2016): “Slavnostního zahájení partie v go, která tvoří hlavní dějovou linii novely Jasunari Kawabaty „Meidžin“, se účastnili Meidžinové zastupující 3 tradiční japonské deskové hry. Jak se tyto hry jmenuji? Které z těchto her můžete zahrát přímo v Opavě?“

Sbírka Jasunari Kawabaty „Tanečnice z Izu a jiné prózy“ je v Knihovně Petra Bezruče v Opavě k vypůjčení.

Odpověď zasílejte do 23:59 dne 21.08.2016 na aktivne_opava@volny.cz nebo stohanzlova@volny.cz

Archiv otázek k dispozici ZDE.

Sdílejte s námi 🙂
Share on FacebookShare on Google+

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *