Židovská Halič na historických fotografiích

3. 4. – 24. 4. 2018, Knihovna Petra Bezruče v Opavě, v provozní době knihovny, VSTUP VOLNÝ.

„Každý z vás má mít dvě kapsy, aby mohl dle potřeby sáhnout do jedné nebo do druhé.
V pravé ať leží slovo: ‚Kvůli mně byl stvořen svět‘, a v levé: ‚Jsem prach a popel‘.“

Rabbi Bunam

První Židé se na území dnešního Polska a Ukrajiny objevili už v 8. století a první písemná zmínka pochází z roku 1031. Historie židovskéhoobyvatelstva Haliče začíná pogromy v Evropě. Polští panovníci poskytovali bohatým židovským rodinám záštitu a jejich příchod vítali. KazimírIII. židovské osídlení podporoval hlavně proto, že v něm viděl protiváhu k ekonomické síle německého obyvatelstva. Díky dálkovému obchodu židovští obchodníci získali převahu nad místními kupci a postarali se o rozvoj regionu. Základní tepnu tvořila města Krakov, Tarnov, Řešov, Přemyšl a Lvov. Židé postupně získali díky skupování a pronajímání pozemků takřka monopol na místní pivovary, šenky, vinopalny, mýta, cla, daně a polnosti. Do roku 1648 zažívá židovská kultura v této oblasti svůj největší rozkvět. Chasidismus spojený s Haličí klade důraz na spásu duše jednotlivce, jež musí předcházet spáse světa. Zdůrazňoval prvek radosti v uctívání Boha, nepohrdal světským životem, ve fyzickém uspokojení viděl cestu k uspokojení duchovnímu. Stavěl se proti půstům a asketismu. Chasidismus spojil prvky kabaly s lidovými tradicemi a stal se posledním mystickým hnutím historie judaismu.

Do roku 1918 byla Halič jednou z korunních zemí monarchie. Třicátá léta znamenala konec tohoto slibného vývoje i konec nadějí. Po roce 1935 posílil polský antisemitismus, znovu tu máme pogromy, protižidovská opatření, „árijský paragraf“, který zakazoval přijímat Židy mezi polské lékaře a novináře.

Příchod II. světové války znamenal konec historie haličského židovského obyvatelstva. To, že v Polsku zahynuly skoro 3 miliony Židů, je krutý fakt,který si musíme stále připomínat.

Vystavené fotografie anonymního amatérského fotografa jsou zapůjčeny ze sbírky opavského sběratele Rudolfa Dybowicze. Představují vzácné fragmenty života civilní společnosti v kruté každodennosti na Haliči ve válečném roce 1916.

Sdílejte s námi ...

Facebook