Historie objektu

Obchodní a živnostenská komora v Opavě byla ustanovena dle zákona z 18. března 1850 č. 122 ř.z. Komora měla z počátku velmi malou členskou základnu a sídlila provizorně v různých objektech ve městě. Počátkem století zaměstnávala komora 21 úředních a odborných sil. Vzrůstající administrativa i prestiž opavské komory vedla k rozhodnutí představenstva nechat si postavit důstojné a honosné sídlo. Opavská obchodní komora patřila k nejmenším v tehdejším Rakousku, ale hospodářský význam Slezska rozhodně nebyl zanedbatelný. Ve Slezsku se čile rozvíjel uhelný průmysl a hutní výroba, zpracování železa a textilní průmysl.

V roce 1908 byla vypsána veřejná soutěž. Porota vybírala ze 45 soutěžních projektů. Porotu zaujal projekt vídeňského architekta Leopolda Bauera. Veřejnost byla se všemi soutěžními projekty seznámena v místním muzeu. Samotný projekt Leopolda Bauera bylo však nutno přepracovat, neboť představitelům komory se nelíbila příliš bohatá úprava architektonického řešení, a proto umělce žádala, aby celý návrh zjednodušil.

Budova od svého vzniku v roce 1910 sloužila až do roku 1949 opavské obchodní a živnostenské komoře (OŽK), která byla v letech 1938-1945 přeměněna na průmyslovou a obchodní komoru (Industrie und Handelskammer), jak tomu nasvědčuje nápis nad bočním vchodem, který se odkryl při generální úpravě fasády v září roku 2001. V přízemí budovy byla umístěna moderně uspořádaná knihovna a čítárna, přístupná široké veřejnosti, dále živnostenský katastr a registr firem.

V letech 1910 – 1939 zde sídlil také Ústav pro zvelebování živností obnovený v roce 1945. Po zrušení OŽK byl objekt převeden do majetku československého státu. Ve znárodněné budově byl zřízen Dům kultury Petra Bezruče. Na konci 50. let 20. století zde byla umístěna knihovna a sál sloužil k pořádání kulturních a společenských akcí.

O historii budovy napsali také v SeniorTipu